Obraz léku – Obraz duše

V homeopatii platí pravidlo Similia similibus curantur, což v překladu znamená „Podobné léčí podobné“. Už naše babičky věděly, že čím se člověk „pokazí“, tím se má i napravit. V těchto slovech je hluboká moudrost, která přesahuje i rámec homeopatické léčby. Klasická medicína při léčbě pracuje s léky, které jsou v protikladu s danou nemocí, čili alopaticky. Útočí proti projevu nemoci, aniž by se snažila pochopit její pravou podstatu a smysl. Takto se dá sice daný problém (projev nemoci) na určitý čas potlačit, nikoli však vyléčit na trvalo. Po čase se většinou problém objeví znovu a jeho projevy bývají ještě silnější. Pravá příčina nemoci zůstane totiž nedotčena.


Jak již jsem se zmínil, v homeopatii pracujeme s nehmotnými substancemi – informacemi, získanými z původních materiálních látek postupným ředěním a dynamizací. Jak ale zjistit, kterou substanci (homeopatický lék) pacient potřebuje? To není jednoduchý úkol. Základ je poznat co nejlépe pacienta samotného a potom pomocí repertoria a materie mediky jeho obraz porovnat s obrazem léku. Pokud se tyto dva obrazy co nejvíce shodují „překrývají“, může tento lék v pacientovi vyvolat samoléčebný proces.

K poznání obrazu léku docházíme tzv. provingem. Je to vlastně test toxicity původní hmotné látky na zdravého člověka. Jakákoliv látka je totiž schopna v člověku vyvolat určité změny. Provingu se většinou účastní několik osob, kterým je nepatrné množství látky podáno. Tito lidé potom nezávisle na sobě zapisují jakékoliv změny, které na sobě pociťují. Ať už jsou to změny na fyzické rovině, tak i na rovině emocionální či psychické. Důležité jsou kupříkladu i sny. Často se stává, že zkoušející mívají sny se stejným tématem. Tyto poznatky se poté vyhodnotí a dohromady nám dají obraz léku. Vznikne tedy souhrn všech symptomů, které původní substance vyvolala. Nu a jelikož podobné léčí podobné, nalezneme-li pacienta, který těmito symptomy trpí, lék z této potencované látky jej vyléčí.


Na první pohled vypadá tento postup jednoduše. Na pohled druhý a třetí vyhledání toho „pravého“ léku nic jednoduchého není. V současnosti Materie mediky obsahují na několik tisíc těchto obrazů. Některé obrazy jsou si velice podobné, někdy však jsou v naprostém protikladu a některé se dokonce ani vzájemně nesnesou. Jsou vlastně jako lidé se svými vzájemnými podobnostmi, rozdílnostmi, sympatiemi i antipatiemi. Přečtete-li si obraz některého léku, budete mít pocit, že čtete obraz člověka, jeho duše. Jak lék, tak člověka ale musíme nejprve do hloubky poznat a pochopit. Až poté máme šanci na úspěch v této léčbě.